úterý 18. srpna 2015

Tvaroh - nenápadný pomocník při hubnutí

Tvaroh jsem si kupovala poměrně často. Plánovala jsem si, jak si udělám pomazánku a nakonec jsem ho prošlý vyhodila. Když se teď vracím k zdravé stravě, znovu jsem tvaroh objevila. Při hubnutí prokazuje neocenitelné služby. Předtím jsem si kupovala různé žervé a jiné nízkotučné krémové sýry, ale pak mi došlo, že neobsahují nic jiného než tvaroh a plus sůl, pitnou vodu a nějaká zahuštovadla (pektiny, karobová guma). Tak není jednoduší a mnohem levnější si koupit přímo tvaroh?

Ráno a k dopolední svačině používám tvaroh místo másla. Dvacet gramů másla má 615 kj, 16 gramů tuku (což je třetina denní spotřeby tuků), 0, 1 gramu bílkovin a 4,16 miligramů vápníků. Oproti tomu dvacet gramů nízkotučného tvarohu má pouhých 56 kj, 2,4 gramů bílkovin, 0,4 gramů tuku a 24 miligramů vápníku! Pokud si tvaroh lehce osolíte, ochutíte bylinkami nepoznáte rozdíl proti krémovým sýrům.

Tvaroh mě zachraňuje také večer - stále jsou dny, kdy mi večeře nestačí a umírám hlady. Naslano s bylinkami a solí mi poslouží jako dip k nakrájeným kouskům zeleniny. Pokud mě ještě do toho všeho honí mlsná na něco sladkého, rozmačkám si polovinu malého banánu, promíchám s půlkou balení nízkotučného tvarohu, přidám pár kapek citronové štávy a nastrouhám trochu kůry. Druhou polovinou banánu nakrájenou na kolečka si krém ozdobím a mám moc dobrý dezert, který si můžu i zmrazit. Dezert má kolem 600 kj, zasytí a chuť na sladké uspokojí.

Moje krabičková dieta - jak mi krabičky zachraňují kůži.

Zvládám si udělat zdravou snídani. Když přijdu z práce i zdravou večeři. Ale v pracovních dnech se mezi tím tyčí děsivé prázdno, které jsem svého času vyplňovala různými nezdravými dobrotami. Když jsem před pár dny viděla v akci svačinové krabičky, hned jsem si dvě koupila a začala jsem si do nich chystat svačinu a oběd. Do menší zhruba čtvrtlitrové si chystám sacharidovou část oběda - celozrnný kuskus se sušenými rajčaty, celozrnné těstoviny nebo brambory. Do velké si nakrajím zeleninu a ovoce, přidám třeba celozrnnou housku k dopolední svačině. Bohužel nemám krabičku s oddělenými nádobkami, tak jsou mým velkým pomocníkem igelitové sáčky, ideálně ty na zip. Bílkovinovou část oběda si vetšinou pořídím někde cestou - třeba kuřecí šunku, grilované stehno, tofu. Ale výsledek stojí za to - mám pocit, že v práci celou pracovní dobu něco jím.

Jedinou obtíží je, že člověk si všechno do krabičky musí přichystat a navážit. V klidných dnech se to zvládá, ale v ty hektické si budu asi muset všechno připravit večer předtím.

sobota 15. srpna 2015

Proč se hubnutí nedařilo? Jedla jsem málo! Zkušenosti s aplikací kalorické tabulky.


S aplikací TwoGrand (pozor teď se přejmenovala na YouFood) jsem byla velice spokojená. Pomáhala mi vyhnout se každenním nástrahám a navíc mě motivovala si dělat krásně barevné talíře plné zeleniny. Bohužel první dva týdny nešla váha vůbec dolů. Vím, že někdy trvá, než si tělo zvykne na hubnoucí režim, ale docela mě to trápilo.

Když jsem posílala fotky svých každodenních jídelníčků svojí mamce, která je taky dietářský matador, upozornila mě, že se jí zdá, že jím málo. Nechtěla jsem tomu věřit, ale hodila jsem si pro jistotu svůj jídelníček do aplikace Kalorické tabulky www.kaloricketabulky.cz). Musela jsem tam přidat svou váhu, což je bohužel něco přes stodvacet kilo. Ale ukázalo se to vlastně jako požehnání. S touhle váhou mám totiž bazální metabolismus přes devět tisíc kilojoulů. Takže devět tisíc kilojoulů spálí moje tělo, i kdybych celý den ležela a ani se nehnula. V aplikaci se teď navíc dají sledovat hodnoty sacharidů, tuků a bílkovin. A obojí ukázalo, že jsem jedla málo a že si můžu přidat.

Díky tomu, že si v aplikaci YouFood každé jídlo vyfotím, mám dokonalý přehled, co jsem za ten snědla. Kuchyňská váha mi pomáhá s přesnými porcemi. Do tabulky se dají zadávat i aktivity a můžu průběžně vše zadávat a večeři nebo odpolední jídlo si zařídit podle toho. A musím říct, že jsem nadšená. Nejen, že si mohu přidat sacharidy, dělat si pořádné velké snídaně, které zbožňuji. Kontrola během dne mi umožnuje dát si třeba pár sušenek nebo čas od času třeba nanuka - protože přesně vím, kolik cukru a energie obsahuje. Nastavila jsem si hubnoucí režim, takže mám nastaveno o 2000 kj denně méně, ale v bežných dnech končím i s rezervou 1500 kj. Pokud jedno spálené kilo tuků znamená deficit 30 000 kj, znamená to, že bych měla hubnout minimálně kilo za necelých osm dní, což je správné a plynulé hubnutí.


pondělí 27. července 2015

Moje ranní a večerní kosmetická rutina


Dbát o sebe je velice důležitou součástí sebevědomí a potažmo i procesu hubnutí. Doufám, že se nebudete zlobit, když na tomhle blogu zveřejním čas od času i příspěvky o kosmetice, módě, aktivním programu nebo motivaci. Jak jsem psala v článku "Mít se ráda", ve chvíli, kdy jsem do svého programu zařadila tuhle večerní kosmetickou rutinu, stalo se to něčím, na co jsem se po příchodu z práce těšila. Tenhle příjemný zážitek mi nakonec nahradil i dobrotu na dobrou noc. 

Postup ke shodný ráno i večer, ale samozřejmě večer je o trochu více práce s odličovaním, ale obličej je potřeba čistit i ráno. Ve sprše, ale i mimo ni, se odličuju pomocí odličovacích čistících gelů, ráno někdy používám pleťový malinový peeling od značky Balea(DM drogerie, 75 Kč). Mám mastnější pleť, ale docela dost vysušuje. Na druhou stranu, některé dny mi to přijde vysloveně k duhu.  Dále pak pravidelně používám čistící gel s gingem a okurkou od privátní značky Rossmannu Rival de Loop(Rossmann, velké balení 59 Kč, cestovní 20 Kč). Kupuju si pravidelně malé cestovní balení, protože pendluju mezi svým a přítelovým bytem a potřebuji, co nejmenší kosmetickou taštičku. Navíc to finančně naštěstí vyjde úplně nastejno. Poslední věc, kterou používám na mokré odličovaní může někoho šokovat, ale je to intimní gel Lactacyd (ve všech drogerích 99 Kč v akci, 139 Kč normálně). Dozvěděla jsem se o tom z videa mé oblíbené youtuberky C'est la vie.  Odličuje opravdu dokonale. Má to svou logiku - je to v pleti přirozeném kyselém ph, neobsahuje mýdlo, kyselina mléčná je tělu přirozená. A když to nedráždí "tam" nebude to dráždit ani na obličeji. 

   
Po umytí si osuším obličej ručníkem vyhrazeným pouze na obličej nebo papírovým kosmetickým ubrouskem.  Všechny čistící gely odstraní opravdu většinu make-upu včetně řasenky, ale jediné si čím si opravdu neporadí jsou neslíbatelné rtěnky od Dermacolu, které ale poslední dobou opravdu ráda nosím. Ty (a třeba taky voděodolné linky či řasenky) odstraňuju dvoufázovým odličovačem také od Rival de Loop, rovněž v cestovním balení(Rossmann, 20 Kč). 

Po použití čistícího gelu a dvoufázového odličovače, je už make-up plus minus odstraněný, ale je potřeba pleť dočistit. Používám k tomu micelární vodu. Poslední dobou jsem vyzkoušela tři druhy - vzorek revitalizační micelární vody od Yves Rocher (plné balení za 309 Kč ), pak jsem si jednou koupila malou 100 mililitrovou růžovou Biodermu Sensibio (lékárna Dr. Max, 110 Kč)a spíš ze zvědavosti jsem koupila ještě micelární vodu od Blanchette B, za úplně neuvěřitelnou cenu (Kaufland, 28 Kč).  Když jsem je testovala, zkoušela jsem je schválně i na odličování očí a došla k závěru, že úplně bezchybně (bez drhnutí) neodličuje ani jedna. Při tom mém klasickém dočišťování mi a pleti mi byla nejpříjemnější, asi i kvůli vůni Yves Rocher, Blanchette a Bioderma byly tak nastejno. 

Když si vyčistím obličej micelárkou postříkám si obličej micelární vodou ve spreji. Do kabelky spíš použivám na osvěžení během dne minerální vodu od Rival de Loop v menším 75 ml balení (Rossmann, 30 Kč), na kosmetickém stolku mám větší 150 mililitrovou od Balea (DM, 42 Kč). Kdysi jsem byla u kosmetičky, která mi radila aplikovat čistící mléka a krémy na jemně navlhčenou pleť, protože tím se v pokožce uzamkne potřebná hydratace. V pleťových mlécích zatím vyhraněný vkus nemám - měla jsem různé od Balea, od Rival de Loop, nestárnoucí klasikou je české odličující mléko Amia (Tesco, Teta, 40 Kč). V posledních dnech jsem nadšená z čistícího a stahujícího pleťového mléka od italské značky přírodní kosmetiky Frais Monde, od které mám vzoreček. Pleť je pak krásně hydratovaná a zároveň zpevněná a stáhnutá. Cena 458 Kč za 200 ml je ale zatím mimo moje možnosti. I když věřím, že všechny výrobky budou velmi kvalitní.
Poslední částí kosmetické rutiny je nanášení krému. Samozřejmě denního na den a nočního na noc. I když jsem ve představení Čtyři dohody Jaroslava Duška, jsem slyšela o hrůzných trestech, které bude jednou udělovat módní policie, třeba že donutí se na noc namazat denním krémem :-)  Na titulním obrázku jsou denní a noční krém od značky Ziaja z řady s mořskými řasami. Denní krém je hydratační, ale pleť po něm nezůstává mastná a je hezky připravená na aplikaci make-upu nebo bb- krému. Ziaju mám u přítele, doma mám L'Oréal Triple Active, se kterým jsem také moc spokojená.  Tyhle krémy mají ve většině drogerií zhruba za 130 Kč/jeden. 












Protože už mám třicítku na krku, nesmím zapomínat ani na okolí očí. Protože trpím na kruhy pod očima, měla jsem velkou radost, když jsem v prodejně Ziaja dostala k nákupu krémů s mořskou řasou ještě rozjasňující krém pod oči a na oční víčka (Ziaja, 82 Kč).  Od Ziaji jsem předtím hlavně na noc používala oční krém z řady z kozím mlékem, který je takový hutnější. Jednou jsem nějak zapoměla oční krém a protože jsem měla dobré zkušenosti s micelárkou, vzala jsem si i liftingový oční krém od Blanchette B. Je hodně lehký a na aplikaci před nalíčením ideální. A zase ta neuvěřitelná cena! (Kaufland, 28 Kč). I když jsem slyšela hodně chvály na řadu kosmetiky Cien z Lidlu, tak by jejich Q10 oční krém ani 24 h moisturising cream mě osobně nesedly.(i když z jejich tělového másla jsem nadšená, ale o tom zase někdy jindy). 


Kdo jste vydržel číst až do konce, napiště prosím do komentáře "bambula". Moje procedury končí balzámem na rty. Někdy si místo nočních krémů dávám na noc pleťové masky, ale o tom někdy taky někdy příště. 





neděle 26. července 2015

Mít se ráda...



Nový životní styl, diety, cvičení, to všechno se klidně může minout účinkem, když se jako první nebudete soustředit na jednu základní věc. Na lásku k sobě samotné.  Je to hodně těžké a já sama s tím bojuju a asi budu bojovat po celý život. Nepatřím k těm štastným a sebevědomým lidem, co mají sami v sobe důvěru. Mít se ráda a věřit si je pro mě vědomé rozhodnutí a každodenní úkol. Když člověk hodně přibere, hrozně rychle se dostane do zvláštního kolotoče, kdy se vlastně nenávidíte, třeba za to, co jste zase všechno zbaštily, ale stejně si nemůžete pomoci a uděláte to znovu.  Přijde vám zbytečné se o sebe starat, nedejpánbůh se rozmazlovat a pokud ano, rozmazlíte se tím nejméně náročným - nějakou dobrotou. 

Špatný postoj k sobě samotné má i velké následky i na vaše vztahy k partnerovi či k ostatním lidem. Když nemáte ráda sama sebe, vlastně ani nevěříte, že by vás mohl mít rád někdo jiný. Všechno si vykládáte negativně, za vším hledáte nějakou zradu a zesměšnění. Jak vás ale má mít rád někdo jiný, když vy samy sebe rády nemáte?  Lásce k sobě se nenaučíte ze dne na den. Ale je pár kroků, které by vám mohly pomoci.  Musím uznat, že mi pomohly knihy a filmy od Luise Hay (Miluj svůj život), Wayna Dyera a svým způsobem i film Tajemství, ale ten je fakt potřeba brát s velkou rezervou, protože mi nesedí, že je za tím hrozně velký marketingový kolos. Na rovinu, všechny tyhle "zázraky na počkání" a knihy na zázračné zbohatnutí (zhubnutí.... doplňte si, co potřebujete), si kupuju za pár korun v levných knihách nebo na ně koukám na youtube. Nejsem ten typ, co by podporoval obchodní model paní Rhondy Byrne tím, že bych si potřebovala koupit osm dalších pokračování knihy Tajemství, poznámkový bloček, knížku s denním motivačním citátem atd. atd.  
V mém životě se ale hodně změnilo, co jsem se začala soustředit na pár jednoduchých věcí:

Koukněte se do zrcadla!

Tím, jak jsem tloustla a hubla a zase tloustla, se na mém těle objevily strije. Vím, jak se mi chtělo brečet, když jsem se jednou prohlédla v zrcadle a uviděla jsem ty děsivé fialové jizvy. Mám v tuhle chvíli třicet kilo nadváhy. Mám řídké vlasy jemné jako pampeliškové chmýří. 

ale 

Mám tak hezké oči, že když jsem si povídala s jednou Francouzkou, uprostřed věty se zarazila a vydechla: "Vy máte tak krásné oči!". Mám hezký pravidelný obličej. I přes ty kila mám pěkná, svalnatá, vysportovaná lýtka. Ruce s dlouhými štíhlými prsty.  Prostě je na mě spousta hezkých očí, kvůli kterým se nemám problém podívat do zrcadla a usmát se na sebe. Prostě na každé z nás je toho spousta hezkého. 

Dbejte o sebe!

Nevím, čím to je, ale když štíhlá žena vyrazí ven nenalíčená a v nějakých pytlovitých hadrech, nikdo to neřeší. Ale u baculky to vypadá děsivě. Vždycky se mi líbí, když vidím, dívku i třeba s kily navíc, která je ale hezky oblečená, hezky nalíčená a s výraznými a zajímavými doplňky. Mě se třeba změnil život, když jsem narazila na módní blogerku Taneshu z blogu Girl with curves, tedy dívka s křivkami.     Byla jsem úplně vedle z toho, jak krásně chodí oblékaná. Když jsem přibrala poprvé, úplně jsem přestala chodit nakupovat oblečení a celé dny trávila v černých nebo šedých kalhotech rovného střihu, barevném tričku a černém svetru. Sukni nebo šaty jsem neměla na sobě několik let. Když jsem začala hubnout přestala jsem ze dne na den kalhoty nosit a do teď nosím pouze šaty a sukně. Zatímco v šatech a sukni vhodného střihu vypadá baculka upraveně, žensky a zajímavě, v kalhotech, halenách nebo různých volných hábitech vypadá vždycky jako krabice. Dokonale je to popsané v tomhle článku na Modním peklu.  Dozvíte se také, jakou neuvěřitelnou službu udělá i vhodně zvolené a kvalitní prádlo. Pokud máte kila navíc, zapomeňte na podprsenky z obchodů z řetězců, nedejpánbůh od vietnamců, které vás divně přepůlí nebo budete mít prsa někde u pasu. Absolutní hvězdou přes vhodné prádlo jsou obchody Caresse, ale já mám dobrou zkušenost i se značkou Triola.
Jedním z podstatných kroků na mé cestě k hubnutí, byl moment, když jsem se začala zajímat o kosmetiku. Unavený obličej, pleť bez jasu, zapadlé oči, černé kruhy pod nima, neviditelné obočí a rty, neupravené nehty- tohle všechno ještě víc upozorní na to, že o sebe moc nedbáte a na kila navíc. A proč si nabíhat na kudlu, když vám správný make-up tvář opticky zeštíhlí a zvýrazní, co je na vás krásné? 


Dělejte si radost (jinak než jídlem).

Svoje kila jsem zpátky nabrala především tak, že jsem přišla po dlouhém pracovním dni a udělala jsem si radost nějakým fast-foodem nebo kouskem pizzy cestou, pak jsem si udělala večeři, většinou těstoviny nebo nějaké pečivo (neměla jsem sílu vařit) a ještě před spaním jsem si dala nějakou baštu.  Když jsem ale propadla kosmetice, zjistila jsem, že tělový peeling ve sprše, pleťová maska a nebo i "obyčejné odličováníL a čistění pleti spojené s malou masáží obličeje, mi dodají přesně ten pocit radosti, co jsem dřív hledala jenom v jídle.
Zkusily jste se taky někdy zamyslet, proč všechny blogerky a youtuberky horují pro voňavé svíčky Yankee Candle? Když ucítíte příjemnou vůli, receptory pošlou signál do mozku. Mozek je zvyklý většinu příjemných vůní spojovat s jídlem a dalšími příjemnými činnostmi (včetně sexu) a vydá signál v podobě příjemného pocitu. Klidně si udělejte pokus. Máte nějakou vůni, co prostě milujete. Co s k ní musíte pořád a pořád přičíchávat? Zkuste si ji dát do uzavřeného pytlíčku do kabelky a když na vás přijdou chutě si několikrát přičichnout. Uvidíte, že pocit hladu na chvilku vymizí. 
Zapomínáte na sebe včetně vašich kamarádků a koníčků? Máte ve svém životě nějakou aktivitu, do které se dokážete ponořit? Ať je to četba, dobrovolnická činnost, psaní blogu, vyrábění...  Chodíte do kina? Na výstavy?  Jezdíte do přírody, na výlety, objevujete nová místa? Máte ráda vodu, masáže nebo návštěvy kosmetičky? Puste se do toho! 


Tohle jsou spíše praktické rady a činnosti. Ale když se ale budeme jimi řídit, budete pozorovat, že vám je skutečně den ode dne lépe a že se máte rády. Lidé Vám začnou skládat komplimenty, vy sama budete spokojenější.  I to dokáže pomoci. Samozřejmě někdy je velkým nakopnutím pro hubnutí pár sezení u psychologa, o čem napíšu někdy příště. 



sobota 25. července 2015

Jídelníček - druhý den hubnutí s aplikací TwoGrand



Každé ráno začínám velkou sklenicí vody a svou obvyklou dávkou vitamínů. Někdy se o tom rozepíšu víc, ale užívám multivitamín, multiminerál, supradyn, který obsahuje koenzym Q10 a vitamíny skupiny B, kelp-tabletky s jódem, rybí olej a protože se už snažím hýbat tak L-carnitin a železo. Pak následovala snídaně - dvě míchaná vajíčka, místo na másle na pár kapkách olivového oleje, jeden tenký plátek chleba, rozkrojený na půlky (zase jsem snědla jen jednu) a samozřejmě spousta zeleniny - rajčata, bilé papriky a na plátky nakrájenou jednu čerstvou okurku-nakládačku. K snídani jsem si nakrájela i talíř ovoce. Ovoce se snažím jíst pouze dopoledne a večer si dovolím pouze vodní meloun. Tentokrát jsem se mohla "rozjet" takže jsem si nakrájela mango (koupené za 20 korun ve vietnamském ovozelu, pár malin, půlku banánu a vodní meloun. 

Pak jsem vyrážela ven se spolužačkami ze střední školy. Bylo v plánu posezení v kavárně a já jsem se trochu bála, jak budu odolávat zákuskům a taky jestli na mě nebudou koukat jako na blázna, když si budu vyfotot cokoliv, co pozřu. Ale nakonec to bylo vše v pořádku. Holky se docela zajímaly. Místo v kavárně jsme se sešly v salaterii Ugo v Karlíně, kde si holky daly zmrzlinu z čerstvého ovoce a já jahodovo-melounové smoothie, které jsem měla jako dopolední svačinu. Pak jsme si ve vedlejší pizzerii dali kávu, ale já jsem zvládla presso bez cukru, jen s mlékem.  Když jsem vyprovodila holky na autobus zastavila jsem se na nákup v galerii Fenix. Zaujala mě tam nabídka jógy zdarma, dokonce s tím, že si každý účastník bude moct nechat podložku na cvičení, ale jak jsem později zjistila na internetu, byla už kapacita zaplněná. Koupila jsem si jen knížku pro radost (nic o hubnutí - literaturu faktu o milostném životě a levobočcích Tudorovců) a zastavila jsem se v Bille. 

Dokoupila jsem pečivo, zeleninu a protože se rozhodla vyzkoušet každý den jednu novou zdravou potravinu a navíc se mi nechtělo vařit s obědem koupila jsem si vegetariánskou čínu se zeleninou v plastikovém střívku (jako jsou paštiky nebo pomazánky) a dvě hotové falafelové placičky.  Obojí stálo kolem čtyřiceti korun. Připravila jsem si tu čínu k obědu, ale byla hodně nedochuchucená, takže jsem tam musela přidat kari a sójovou omáčku. Jako přílohu jsem si připravila kuskus. Docela jsem bádala nad množstvím a nakonec jsem použila jako odměrku na suchý kus nejmenší mističku, co doma mám, o průměru zhruba 7 cm. Nakonec z toho byla opravdu dostačující porce kuskusu pro jednu osobu a já jsem si uvědomila, že jsem dříve dělal opravdu přehnané množství kuskusu, rýže a dalších příloh. Vzala jsem si také malou misku tomatovo-čočkové polévky. 

Po obědě jsem vyrazila na procházku - kolem Libeňského zámečku, podél Vltavy, pak do Karlína. Zapomněla jsem si vzít něco k odpolední svačině, takže jsem si koupila deset deka krutí šunky, jedno rajče a přidala k tomu jeden plátek žitného knackerbrotu. Po návratu z procházky jsem měla ještě hlad a ještě spoustu času do večeře, takže jsem si nakrájela dezertní talíř zeleniny s marinovaným tofu (zase s česnekem a provensálským kořením).  

K večeři jsem dojedla tomato-čočkovou polévku, které už byla jen malá miska, ohřála jsem si jednu falafelovou placičku zase se zeleninou s tofu a jako dezert pár kousků vodního melounu. Falafelová placička byla opravdu moc dobrá, i když poněkud sušší, ale pokud se někdy ocitnu bez oběda nebo se mi nebude chtít vařit, je to docela dobré řešení. 

úterý 21. července 2015

Jídelníček - první den hubnutí s aplikací TwoGrand



V sobotu 18.7. 2015 jsem měla před sebou první den naostro s novou aplikací TwoGrand, ve které jsem si měla zaznamenávat všechno, co sním a zároveň jsem si předsevzala, že tam nebudu mít nic nezdravého a budu mít co nejpestřejší jídelníček. 

První překvapení nastalo už u snídaně. Nakrájela jsem si dalamánek na plátky (člověk jí pomaleji, více si to vychutná a v důsledku ho to i víc zasytí), namazala jsem si je žervé (miluju máslo, ale při hubnutí je lepší používat různé krémové sýry, máslo je čistý tuk, kdežto v sýrech je vyšší obsah vody a navíc i nějaké bílkoviny.), přidala jsem jedno  vajíčko natvrdo, jeden plátek na polovinu rozpůleného 20procentního eidamu a jeden plátek uzeného sýra. Přes polovinu velkého mělkého talíře zabírala zelenina - nakrájená rajčata, papriky a okurky. Na malý talíř jsem si omyla a nakrájela ovoce (jedno jablko golden, jednu meruňku, půlku kiwi, pět malin a dva plátky vodního melounu. Když jsem začala snídat pustila jsem se nejdříve do zeleniny. Nesnědla jsem ani polovinu plátků dalamánku, když jsem zjistila, že nemůžu. Překvapilo mě to, ale zároveň jsem měla radost, protože v "rozežraných" dobách do mě při snídani klidně zahučelo pět (!) čerstvých housek. I ovoce jsem snědla zhruba půlku a zbytek si i s namazaným dalamánkem schovala. 

dopolední svačině zhruba dvě a půl hodiny po snídani jsem si chtěla udělat radost a tak jsem si nachystala dvě deci kefíru a k tomu tři celozrnné melasové sušenky z prodejny Country Life. Dojedla jsem k tomu i zbytek dalamánku a ovoce, protože jsem se chystala ven.

Oběd se ukázal jako oříšek. I když jsem měla v kabelce nějaké nouzové müsli a proteinové tyčinky, nechtěla jsem si nic z toho dávat a hledala jsem místo, kde bych se mohla najíst. Na Příkopech se ale moc zdravých výživ nenajde a v první den nového stravovacího režimu jsem nechtěla jít do McDonaldu, byť bych si tam dala třeba jen salát. Nakonec jsem se zastavila ve fast-foodu Subway. Každý den tam mají některou z baget v akci a v ten den to zrovna byla zeleninová s avokádem. Když si to dáte jako menu, získáte bezedný nápoj (já jsem střídala sodovku a colu light), můžete si k tomu dát chipsy nebo cookie. Asi jsem se na to zatvářila hodně divně a slečna prodavačka mi místo toho nabídla jablko. Do Subway chodím docela ráda a myslím, že tam i v rámci nového stravovacího režimu zavítám. Mám moc ráda jejich snídaňové bagety, které jsou za skutečně dobrou cenu a za deset korun si člověk může připlatit všechnu nabízenou zeleninu, čehož vždy využívám. 

Zhruba za dvě hodinky jsem se vrátila domů, kde jsem si přichystala odpolední svačinu. Bylo to deset deka kuřecí šunky se zeleninou. Kvalitní kuřecí nebo krutí šunka je pro mě objevem dne.  Deset deka má energetickou hodnotu maximálně kolem 450 kj, což je zhruba jako stopadesátigramové jablko. A tedy index potěšení je pro mě mnohonásobně vyšší! Tedy nic proti jablkům :) Pak mě trochu honila mlsná, tak jsem si na malý talířek (čajový podšálek) nakrájela plátek melounu a přidala pár malin.

Večeři jsem měla rozdělenou na dvě části. Nejprve jsem si dala tomato-čočkovou polévku, kdy jsem společně uvařila plechovku loupaných rajčat a plechovku slité hnědé čočky. Přidala jsem k tomu trochu kari a bazalky a nakonec ponorným mixérem rozmixovala. K tomu jsem si dala na talířek nakrájenou zeleninu a posypala tofu. Na blogu u Moniky Brýdové jsem našla recept na naložení bílého tofu jako balkánský sýr, což mě přivedlo na myšlenku si tofu dochutit osolením, trochou olivového oleje a zhruba čtvrtinou vylisovaného stroužku česneku. Pak jsem vyrazila na procházku. Mám v mobilu další skvělou aplikaci MapMyWalk, která slouží jako krokoměr.  Schylovalo se k tolik očekávané bouřce, ale nakonec spadlo jen pár kapek. Stejně jsem se rozhodla chodit jen v okolí mého bytečku. Jaké bylo moje překvapení, když jsem deset minut od domova našla malebný starý hřbitůvek a kousek od něj vyhlídku, odkud bylo krásně vidět na celou Prahu. Zbývající čas jsem křižovala tam a zpátky parkem, který mám u domu a nakonec strávila pohybem 45 minut a nachodila přes tři a půl kilometru. Po návratu jsem si ogrilovala kuřecí prso (vždy jen to prso potřu olejem a posypu kořením a "smažím" na suché pánvi), přidala k němu brokolici v páře a nějakou čerstvou zeleninu. 

Po prvním dni s aplikací jsem se cítila příjemně nakopnutá. Taková změna přece jen donutí člověka opustit své hranice. Musela jsem vzít na milost konzervy ze spižírny, ale dokázala jsem z nich udělat nejen nízkokalorickou, ale i výbornou polévku. 

 

Aplikace TwoGrand - jak si snadno a s radostí hlídat jídelníček

Posledních pár dnů dostalo moje hubnutí směr, který mi dělá velkou radost. Je to díky aplikaci TwoGrand, o které jsem se dozvěděla od Radky z blogu Kusanec (odkaz najdete tady). Radka svého času praktikovala tzn. instagramovou dietu, kdy si fotila, co vše za den snědla. Nechtěla si ale zahlcovat svůj profil a tak našla tuhle aplikaci.

Princip je jednoduchý - do intuitivní aplikace si zaznamenáváte, co celý den jíte, prostě tím, že stisknete spoušt fotoaparátu na vašem chytrém telefonu. Radka se rozhodla se snažit o co nejpestřejší a nejbarevnější jídla, což jsem okamžitě přijala za své i já.  Díky aplikaci si můžete přidat například ty, kteří drží stejnou dietu, mají podobné návyky a nebo se snaží dostat na podobnou cílovou váhu. Kromě uživatelů si můžete vyfiltrovat i druhy jídel, což je opravdu zajímavé a může vás inspirovat.

Protože byste si měli zaznamenávat všechno, co za ten den dáte do pusy, má to na mě docela disciplinační vliv. Jsem od přírody trochu šprt a mám touhu být ve všem nejlepší, takže si fakt rozmyslím, jestli tam budu jako největší zoufalec postovat sežranou Milku a smutné smajlíky. Naopak snažím se o co nejpestřejší jídelníček, krásně nazdobené talíře plné zeleniny. Denní záznam můžete pověsit na facebook a nebo snímek obrazovky někomu poslat. Navíc každé vaše zveřejněné jídlo sleduje některá z vašich spoluhubnoucích. Já si takhle třeba lajkuju talíře kromě Radky i s několika Američankami a jednou Brazilkou žijící v Německu.

Tahle aplikace mě motivuje nejen díky kontrole ostatních spoluhubnoucích, ale nějakým způsobem pohled na pestrý a zdravý jídelníček popohání i mě samotnou. Když vidím, jak jsem byla šikovná, jak zajímavě a přitom zdravě jsem jedla, tak si to nechci pokazit.

Bavilo mě si počítat i kalorické tabulky, ale tohle je mnohem jednodušší. Máte skutečně přehled o tom, co jste snědli a kalorie jdou počítat průběžně i zpětně. A proto jsem se rozhodla, že každý den budu zveřejňovat přehled i daty. Bude to takový redukční hubnoucí jídelníček den po dni.

Šli byste do něčeho takového? Pokud vás aplikace TwoGrand taky nadchla, určitě si jí zadarmo(!) stáhněte a klidně si mě přidejte, jsem tam pod nickem Shuinka.

Jak pomoci slabé vůli? Ať žije placebo!

Ještě mě napadlo pár drobností, co jsem zapomněla - výživový poradce mi doporučil brát multivitamíny a multiminerály, já sama jsem si nasadila potravinové doplňky  jód a lecitin, abych podpořila látkovou výměnu(kdo se léčí se štítnou žlázou měl by se asi nejdřív domluvit se svým lékařem) a pak "babské rady" ráno na lačno piju bio jablečný ocet Alnatura z DM, rozředěný cca polévková lžíce v půl litru vody. Podle poradce to ani nepomůže ani neublíží, já jsem slyšela ale úžasné ódy na jablečný ocet, takže už jsem za měsíc takhle vyzunkla celou lahvičku. Musí se samozřejmě dobře ředit, ne aby si člověk poleptal žaludeční stěnu a koupit si nějaký kvalitní a ne dryják za 16 korun. Podle "zaručených zpráv z internetu" působí jako likvidátor tuků, zrychluje metabolismus, obsahuje vlákninu a pomáhá při detoxikaci organismu. Takže proč ne. Neměli by jej používat lidé se žaludečními vředy a dokážu si představit, že neudělá dobře ani někomu, kdo trpí na pálení žáhy. Pokud užíváte nějaké léky, měli byste je brát v jinou dobu než jablečný ocet, protože kyselé prostředí může snížit jejich účinek. Taky se každý den snažím pít čaje na hubnutí, mě se osvědčil Slim Program od Jemči a Fitness čaje z produktové řady Tesco. Ty obsahují účinné látky, které mají podporovat odbourávání tuků a detoxikaci jako je inulin, pu-erh, garcinia cambodgia, karnitin, zelený čaj, jablečný ocet (ovšem jak říkal můj výživový poradce, tyto látky sice obsahují, ale rozhodně to není množství, co by stálo za řeč). Poslední babská rada, není žádný potravinový doplněk, ale prý když se jídlo zahájí syrovou zeleninou, tak tělo se nastaví na modus trávení syrové potravy a i z tepelně upravené si vezme méně kalorií.

Všechny tyhle věci, ale podle mě působí jako placebo, jako taková podpora do začátku a rozhodně na nich nejde stavět. Pokud ve Vás vyvolávají dobrý pocit, že pro sebe něco děláte a doufáte v ony na internetu popsané zázračné účinky, je možné, že se projeví. Ale nevím, jestli to způsobí inulin,karnitin a jablečný ocet a nebo to, že si opravdu dáváte pozor, jíte pravidelně a pohybujete se. Mě to ale pomohlo. Hubnout jsem se snažila už tisíckrát a tyhle věci jsou taková berlička, která mi dává pocit nějaké "neviditelné" podpory k mému snažení.

Pokud jste stejně jako já přibrali za krátkou dobu hodně, vyplatí se určitě navštívit během začátku hubnutí praktického a v případě dam i třeba ženského lékaře, aby se vyloučila nějaká hormonální nebo metabolická porucha. Já jsem zjistila, že jsem zdravá jako řípa a můžu bez obav hubnout, ale taky se může stát, že by se člověk snažil, snažil a nic, protože má třeba poruchu štítné žlázy. A k doktorovi radši dvakrát zbytečně než jednou pozdě (tím spíš když máte tak úžasnou paní doktorku jako já, která mi nabízela konzultace jídelníčku, domluvili jsme se, že se tam jednou za jeden až dva měsíce budu chodit ukazovat, jak hubnutí jde a přepečlivě mi udělala všechny potřebné testy.)

První slova, co jsem slyšela od výživového poradce byla: „Musíš se přecpávat“

Nebudu vysvětlovat své pohnutky či líčit svůj dojemný osud. Prostě jsem se rozhodla zhubnout a v mém případě nejde o kilo či dvě, ale pro začátek třeba dvacet… Poté, co jsem vyloučila možnosti jako Alli (lék na hubnutí, který má za vedlejší účinek takovou běhavku, že se doporučuje nosit sebou náhradní prádlo), protáhla obličej nad cenami Petra Havlíčka a jiných profláklých výživových poradců a nakonec jsem se v obrátila na jednoho mého spolužáka, který si nedávno udělal certifikát fitness cvičitele a v rámci toho i základní výživové poradenství. Abych zvýšila Vaši motivaci k přečtení tohoto článku napíšu, že během čtrnácti dnů jsem zhubla čtyři kila, v posledních třech týdnech se hubnutí trochu zpomalilo (vydržaj pioňer), ale stejně jsou dole další tři.

1. Nemít nikdy hlad – koukala jsem jako puk, když jsem napochodovala k onomu poradci v očekávání budoucí trápení hladem a první, co jsem slyšela bylo. „Musíš se neustále přecpávat nekalorickými věcmi. Když si tělo uvědomí, že nemá hlad, začne pouštět zásoby tuku.“ První potravinou, kterou se může člověk přecpávat je zelenina, třeba saláty. Zjistila jsem, že u televize je mi úplně šumák, co do pusy cpu, takže si nakrájím celou mísu ledového salátu nebo mrkve, okurky, papriky nakrájené na crudités-hranolky a k tomu jogurt jako dip(takhle večer spíš nízkotučný, ale přes den si bez výčitek dám Hollandii s 3,5% tuku) ochucený čerstvými bylinkami. Přes den u sebe neustále mám rýžové pufované chleby či v pytlíčku odsypané a navážené cereálie a kdykoliv cítím, že začínám mít hlad, hned se najím, i kdybych měla do toho jen dvakrát kousnout. Hrozně mi to vyhovuje, protože místo trápení hladem jsem si vypěstovala skoro panický strach z toho, abych měla neustále co jíst.

2. Poslední jídlo v pět(šest, čtyři) je blbost – tahle poučka vychází z principu popsaného nahoře. Jíst poslední jídlo v šest, když se do postele dostanete kolem půlnoci je blbost. Co jsem tak pochopila, pokud tělo nemá přes noc co trávit, zase se lekne, že se přerušil tok živin, dostane se do stressu a začne vyrábět tuky. Takže poslední jídlo mám tak dvě a půl až tři hodinky před spaním. Neměly by už to být sacharidy, ale především bílkoviny, které dlouho zasytí a tělo je dlouho tráví. K večeři si dám třeba poctivou porci kuřecích prsou a k tomu jako přílohu grilovanou cuketu. Někdy se mi stane, že i přes to, mám třeba půl hodinu před spaním hlad. Když cítím, že bych to vydržela, pořádně se napiju a představuju si, jakou si ráno udělám opulentní snídani, když ale mám slabou vůli, radši sním pár lžic dobře ochuceného nízkotučného tvarohu s kouskem zeleniny, než abych riskovala, že mi rupne v bedně a já vlítnu do kuchyně a sním všechno, co mi přijde pod ruku.

3. Sacharidy nejsou tabu – když se z jídelníčku vysadí všechny přílohy, je většinou úbytek váhy rychlý, ale vedlejší příznaky jsou únava, studené ruce a když se člověk vrátí ke svému způsobu stravování tak často i jo-jo efekt. Samozřejmě, nesmí se sladit cukrem, sladkosti ty tabu trochu jsou(ale o tom níže), bílé pečivo nahradit celozrnným. Ale k snídani si klidně dejte celozrnný chleba nebo dalamánek (když nestíhám snídám alespoň cereálie s nízkotučným mlékem nebo jogurtem). Miluju rýži, kuskus a těstoviny, ale zjistila jsem, že 100 g porce mě (doplněna masem nebo zeleninou) docela zasytí a celozrnných těstovin(nejlevnější k dostání v DM drogeriích) se může sníst i více. Pozor ale na ovoce. Poslední dobou se docela prokousávám kalorickými tabulkami a zjistila jsem, že jedno jablko má stejně kalorií jako 250 g jahod nebo ananasu(který mají Vietnamci na každém rohu, pozor ale, jeho účinek na hubnutí, proslulý bromelin se nikdy neprokázal, ale kalorií má i tak málo). Pokud se budete přemáhat a k odpolední svačině si dáte dvě jablka, možná byste udělali lépe, dát si menší  celozrnný dalamánek a k tomu nízkotučný sýr nebo vysokomasou šunku, protože kalorická hodnota je plus minus stejná

4. Hektolitry vody – tělo má tendence zadržovat vodu a funguje tady stejný mechanismus jako u jídla – ve chvíli, kdy má jí dostatek zásoby pustí. Dřív než jdu do práce vypiju během snídaně a přípravy na odchod většinou první litřík vody a v práci mám na stole 1,5 litrovku, kterou si neustále doplňuju.  Taky jsem se naučila pít ovocné a bylinkové čaje, když si dám do konvičky třeba tři sáčky, kalorická hodnota je zanedbatelná a chuť tak dobrá, že nemám potřebu sladit. Na jednom americkém hubnoucím serveru jsem se dočetla, že to někdo dělá tak, že se pořádně napije vždy než jde na záchod. Inu dobrá, ale já bych si možná připadala jako průtokový ohřívač :)

5. Vášeň pro vaření se s hubnutím nevylučuje ba naopak – „Nejhorší lidi, jsou ti, co nevaří a nenakupují a pak snědí na posezení čtyři pizza rohlíky“. Musím říct, že to pravda. Z jídel, co normálně vařím nebylo nic, co bych musela úplně odmítnout. Jen jsem musela „vyjednávat“ – dát si dva tenké plátky knedlíku místo čtyř, normální porci masa a spouustu špenátu, upéct koláč, ale ¾ vnutit příteli a sama si dát jen menší kousek a nejlépe k snídani, kdy to tělo rychle spálí. Díky tomu, že si musím dělat obědy do krabičky, trávím vařením víc času a po pravdě řečeno si to docela užívám.

6. Kontrola – s oním kamarádem výživovým poradcem se vídáme jednou za čtrnáct dní, projdeme jídelníček, „vyzpovídám“ se z poklesků, poradím se a tak. Zjistila jsem, že mě docela baví vést si na počítači kalorické tabulky(holt jsem takový plánovací tip) a díky tomu mám přehled, kolik jsem snědla, kolik spálila, program vychází z mého basálního metabolismu) takže vím, jestli bych se měla k večeři uskromnit. Je to stránka http://www.kaloricketabulky.cz/ a přijde mi docela vychytaná. Díky tomu, že si počítám kalorie(ale beru to spíš jako hru, kdyby mě to stresovalo, asi bych se na to vykašlala, existují i jiné způsoby počítaní např. na porce atd.). Koupila jsem si i malou kuchyňskou váhu a většinou si problematické potraviny jako pečivo, přílohy, maso, sýry atd. odvážím. Zjistila jsem, že i 30 gramů cereálií je prakticky plná miska.

8.Netrápit se – už několikrát se mi během mého nového stravovacího režimu (měla bych se tak stravovat po zbytek života a po pravdě řečeno nijak mě to netrápí), podařil nějaký úlet ať už to byla celý sýrová pizza zbaštěná na posezení, vyzunknutá lahvička vína se spoustou oliv a sýra, nijak to mé výsledky neovlivnilo. Některé názory dokonce jednou za 14 dní den, kdy se smí jíst „normálně“ vysloveně doporučují. Jednou za čas se opravdu nic nestane. Pokud ale člověk má na něco neodolatelnou chuť (mě třeba chuť na sladký prakticky přešla) je lepší si něco malého dopřát než pak vybuchnout.


9. Nějaký ten pohyb – nesnáším posilovny, aerobic, zumbu jsem po dvou hodinách vzdala a místo toho chodila tajně na dorty :)  z představy, že bych měla chodit běhat mi v tuhle chvíli naskakuje husí kůže. Objevila jsem ale dvě aktivity, kterým se věnuji prakticky každý den – našla jsem si při cestě do práce trasu, která mi trvá asi půl hodiny a pravidelně vystoupím o tři zastávky dřív a chodím to svižnou chůzí (ale né moc svižnou, ideální je přitom třeba telefonovat nebo si s někým povídat, když jste schopni vyslovovat dlouhé věty, je to ideální dobře spalovací tepová frekvence) a třikrát týdně chodím plavat, minimálně na 45 minut, spíš na hodinku.

Ukázka jídelníčku:
Snídaně: 70 g chleba(silnější krajíc), 20 g másla (miluju máslo, nejlépe farmářské a prostě se ho nevzdám), 40 g nízkotučného tvrdého sýra, vejce natvrdo, okurka, rajče, někdy dokonce Activia
Dopolední svačina: 3 plátky rýžového chleba, sýr gervais 80 g, rajče, okurka
Oběd: tandoori chicken v omáčce ze sójové jogurtu, 100 g rýže
Odpolední svačina: jogurt hollandia 3.5 % tuku 200g, 250 g jahod
Večeře: pečené kuřecí stehno(pečené bez tuku a pak svléknu kůžičku), vařená brokolice
Máte dojem, že trpím hlady a nebo se nějak omezuju??? (možná ta kůžička u kuřete, ale tu já obecně moc nemusím)Já teda vůbec a jídelníček je vyrovnaný a obsahuje vše potřebné a hodně bílkovin.
Já vím, že to asi není nic nového než mantra “pravidelně 5x denně malé porce, hodně pít a hýbat se“, ale mně konzultace s poradcem přinesly několik zásadních objevů – tělo nesmí nikdy hladovět, poslední jídlo v 17 hodin je blbost, před spaním bílkoviny. Tak snad to bude někomu užitečné.